Full-width image

Budova Ministerstva průmyslu a obchodu

Architekt Josef Fanta

Biografie

Narozen 7. 12. 1856 v Sudoměřicích u Tábora, studium architektury na české technice v Praze. Práce v ateliéru J. Zítka na interiérech Národního divadla. Od r. 1881 asistentem prof. Josefa Schulze na české technice. 1889-90 stipendijní pobyt v Itálii. Roku 1900 je mu udělena na světové výstavě v Paříži zlatá medaile za interiéry. 1909-22 profesorem středověké architektury na české technice v Praze, kde později získává čestný doktorát. 1918 je zvolen řádným členem České akademie věd a umění. Kromě množství staveb, interiérů a rekonstrukcí historických památek realizuje - v souladu se svým hlubokým náboženským založením - řadu hřbitovů, pomníků, hrobek, oltářů, monstrancí, kněžských ornátů, sgrafit a fresek. Umírá ve vysokém věku 19. 6. 1954 v Praze, pohřben na Olšanech pod náhrobkem, který si sám navrhl.

Josef Fanta byl přímým žákem a spolupracovníkem Josefa Zítka a Josefa Schulze. Byl všestranným umělcem - architektem význačných budov i dokonalých interiérů, památkářem, designérem výrobků ze dřeva, keramiky, kovu i textilu, byl uznávaným malířem navrhujícím též fresky a sgrafita, publicistou, pedagogem a organizátorem výtvarného dění. Patřil mezi kultivované architekty české novorenesance, který se posléze stal předním představitelem české secese.

ing.arch. Kamil Dvořák, DrSc.

Josef Fanta
Josef Fanta
dům Sněmovní čp.164, Praha

Budova Hlavního nádraží, Praha

Výpravní budova pražského hlavního nádraží, původně Wilsonova nádraží, se stavěla mezi lety 1901 až 1909. Dominanta největšího osobního nádraží v České republice je jednou z nejvýznamnějších secesních staveb na našem území. Na místě nahradila předchozí novorenesanční výpravní budovu z druhé poloviny 19. století. Fantovou inspirací byla do jisté míry severní železniční stanice v Paříži Paris-Nord.

Cestující se v budově odbavovali až do července 1977 a poté její funkci převzala přistavěná nová odbavovací hala od týmu architektů Jana Bočana, Jana a Aleny Šrámkových, Josefa Dandy, Julie Trnkové a Zdeňka Rothbauera. Historické části nádraží se nyní říká Fantova budova.

Od podzimu 2021 probíhala rozsáhlá rekonstrukce zevnějšku i vnitřních prostorů této budovy. Opravy a zrestaurování se dočkal Fantův sál, Sloupový sál, chodba, kavárna a VIP salonek podle původního Fantova návrhu. Po dvou letech byla budova v prosince 2023 slavnostně otevřena a od roku 2024 jsou prostory přístupné veřejnosti v rámci komentovaných prohlídek. Velké sály jsou také k dispozici a pronájmu pro pořádání kulturních a společenských akcí.

Hlavní nádraží - průčelí
Hlavní nádraží - uvnitř
Hlavní nádraží - uvnitř

Realizace a projekty

obytné domy v Praze, např.: novorenesanční vlastní dům v Husitské ul. čp. 89 (1886), Hlávkovy domy ve Vodičkově ul. čp. 736 (1889), secesní dům ve Spálené ul. čp. 112, smíchovský dům čp. 802 na náměstí 14. října,
interiéry pavilónů Národopisné výstavy na Starém výstavišti v Praze (1895),
novorenesanční Obereinigerova vila u náměstí v Poděbradech (1898),
regotizace kostela Narození P. Marie v Klatovech (kolem 1900),
Hlavní nádraží (Wilsonovo) v Praze - vynikající příklad české secese (1901-09),
Hlávkovy vysokoškolské koleje v Jenštejnské ul. čp. 1966 v Praze (1903),
secesní dům Hlaholu čp. 248 na Masarykově nábřeží v Praze (1903-05),
hřbitov s kaplí a hřbitovními vraty v Poděbradech (1903-07),
rekonstrukce kostela sv. Jana Nepomuckého v Rožmitálu pod Třemšínem (1904-05),
lesovna u Vortové na Chrudimsku (1904-05),
Kořínkova vila v Poděbradech (1909-10),
vila v Balbínově ul. čp. 447 v Hradci Králové (1909-10),
Mohyla míru u Slavkova (1910-12),
novorenesanční nástavba radnice v Klatovech (kolem 1925),
secesní ministerstvo průmyslu a obchodu na nábřeží Na Františku v Praze (1932-33),
rekonstrukce v Praze: vlastního raně barokního domu na Pětikostelním nám. čp. 164 (1903), renesančního domu U Vejvodů v Jilské ul. čp. 353 (1908)



zdroje:
https://www.archiweb.cz/josef-fanta
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/magazin-architektura-josef-fanta-stavby-261269